Jizera 4. - 5. 7. 2010

Plánovaná trasa dle stavu vody ( nic moc): Líšný u Železného Brodu – Malá Skála – Zrcadlová Koza – Dolánky – Turnov – Přepeře = 2 dny.

Vpředvečer odjezdu dorazili i v tu dobu dočasní externisté Monča Mikulová a Zdeněk Král (přestěhovali se do Týnce nad Sázavou) a přivezli s sebou posilu – Šárku „Královou“ s chotěm Tomášem alias Mitem. Po konečném dobalení potřeb do transportních sudů, alkoholickém večeru a krátké noci jsme se všichni vzbudili včas do krásného rána a vyrazili na vlak. Na nádraží nás čekalo překvapení v podobě dvou dam, dvou adolescentů a jednoho dítěte, kteří rozšířili náš tým. Už na první pohled jsme budili dojem velmi nesourodé partičky, o jejíž šílenosti nebylo pochyb.

V  Líšném na nás čekal Zdeněk Láska, který se tam nechal dovézt se vším vybavením (včetně lodí) autem. A protože asi jako jediný tušil, co nás čeká, zajistil nezbytné předplavební občerstvení : Rum a lahváče chlazené v kbelíku s vodou. Už seznamování ve vlaku v nás vzbudilo tak hluboký dojem šílenosti celé akce, že jsme neváhali přidat k tomu všemu lahev šampusu z vlastních zásob. Cca po dvou hodinách jsme se usadili na šest lodí a hurá do proudu Jizery.

První zastávka přišla záhy – na Malé Skále. Po nezbytném doplnění tekutin jsme obhlédli tamní šlajsnu a krom jedné posádky (adolescentů Honzy a Honzy, kteří se z bezpečnostních důvodů vydali po souši), jsme ji všichni úspěšně zdolali. Pak už byla řeka klidná, bez překážek. Přibližně v půli cesty jsme využili jednu úžasnou zátočinu k odpolednímu pikniku a koupání. V podstatě odpočatí (alespoň někteří z nás) jsme kolem čtvrté hodiny odpolední dopluli do kempu Zrcadlová Koza. A protože na vodě vyhládne, vzali jsme útokem tamní restauraci, nasytili se dobrým jídlem, napojili pivem a pak jsme začali řešit drobný problém. Protože přidruživší se dámy a mladí hoši byli již zcela vyčerpáni (není známo, jesti z vodního sportu nebo z naší společnosti) a odmítli další přesun, došlo na hledání odpovědi na otázku : Jak přečkat sice krásné, ale relativně dlouhé odpoledne a večer a lidově řečeno „nezbourat se“.

A protože o šílené nápady mezi námi není nouze, vyrazili jsme my zdatnější a odolnější na výlet po proudu do Dolánek a proti proudu zpět, samozřejmě s nezbytným zmapováním stánků s občerstvením a praktickou ochutnávkou. V tu dobu někteří z nás zažívali již několikátý vrchol tzv. „alkoholického kopce“.

Zrcadlová Koza – prima večer, sranda, druhý den ráno trochu žíznivé, přesto fajn. Balíme, vyjíždíme. První zastávka Dolánky – stánek s občerstvením. Toto místo a tento datum budiž do kroniky zapsán velkým písmem. Tady padla historicky první přezdívka. Kvůli předejití jmenných zmatků kolem posádky jedné lodě (Honza a Honza) a vzhledem k inteligenčním projevům jednoho z nich při plavbě, byl tento velmi sporadicky nazván „Forestem“. Od té doby se nám už nikdy nepletli J